Plakáty, pozvánky. Sobota 29. a neděle 30. října. Přípravy, obavy, aby vše vyšlo, aby se všichni přihlášení vystavovatelé na sál vešli, aby...
Ani nestačíte vstřebat všechny dojmy a už je konec. Vystavovatelé balí, stoly se skládají, z podlahy se zametají hoblinky, dřevěné odřezky, to jak nejstarší účastník výstavy, pan Doležal z Předhradí, předváděl na malém soustruhu výrobu klasických hraček, následně nádherně malovaných. Ale svůj ,,nepořádek“ zde jako každoročně zanechali i skvělí mistři řezbáři. Letošní novinkou byla i řezbářská dílnička Františka Malého mladšího, u kterého si děti měly možnost vyrobit srdíčko. Tuto možnost s radostí využívali i dospělí.
Kdosi se mě ptal, kolikátý je to už ročník podzimní výstavy. Copak já vím? Kdysi, před více než 30 lety, se zde občas konaly výstavy výrobků místních žen. Háčkované, pletené věci, v té době byly v módě vyšívané ubrusy, drhané závěsné výrobky, však tato technika je opět módní. Hodně se dělaly obrazy z lepeného chemlonu. My ženy jsme se učily pod dohledem paní Melšové z Budislavi dobře zpracovat těsto na perníčky, precizně vymíchat polevu na následné zdobení.
A pak jsme z mateřské školy začaly pořádat na sále výstavy dětských prací. A protože je sál velký, přizvaly jsme zahrádkáře s jejich výpěstky. Kdy přesně začaly výstavy tohoto typu, to už opravdu nevím.
Ale vraťme se k té letošní. V sobotu bylo přítomno 27 vystavovatelů, z toho 5 nových. 4 z nich se účastnili pouze v sobotu, ale na neděli přijeli další 2, oba zde byli poprvé. Takže celkem 25 vystavovatelů na neděli. A jako každoročně se budu opakovat. Vždy žasnu nad neskutečnou zručností přítomných žen i mužů. A jako každoročně se všichni vystavovatelé shodují, že se nikde jinde nesetkávají s takovým zázemím jako v Sebranicích. A za to já děkuji paní starostce, kulturní komisi, všem dobrovolníkům, kteří se střídají ve službách, s úsměvem a ochotně obsluhují, kteří vaří, pečou, (letos to byla paní Zdena Víšková se svými dcerami).
A já vždy s radostí sleduji návštěvníky. Když si projdou, prohlédnou výstavu, nakoupí třeba dárky na Vánoce, tak se pak sesednou ke stolům v přísálí, dají si kávu, čaj nebo lahodný čerstvý mošt, k tomu ochutnají štrúdl nebo švestkový koláč, rozplývají se nad škvarkovou pomazánkou. A povídají si. Besedují. A usmívají se.
Tak za rok zase na shledanou se těší Vendula Tmejová.
Text: Vendula Tmejová |
|
Foto: Michal Čermák |
Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.sebranice.cz
Registrujte se zde